Počátky nožířského průmyslu v Mikulášovicích


autor: rd

Vedení továrny J. E. Fischerem

Po návratu z cest bylo hlavním úkolem Fischera převzetí Röslerovy továrny. Do továrny, tzv. starého domu, se proto nastěhoval 31. března 1813. Opatřil si nejnutnější zařízení a připravoval se na svatbu s dívkou, se kterou se seznámil na své cestě do Ennsu ve Štýru. S tím záměrem však strýc Rösler nesouhlasil a nakonec po různých pletichách od sňatku Fischer odstoupil. Jeho matka Terezie přenechala synovi svou hospodyni Apolonii Ohmannovou, sloužící u ní několik let. S novou hospodyní se Fischer dne 6. července 1813 nastěhoval do "zámečku". Dopustil se však zakrátko "lidské chyby", která brzo vyšla najevo. Aby napravil svou čest, 19. dubna 1814 v 5 hodin ráno v kapli ve Vilémově se s Apolonií oženil. Žena mu darovala 11 dětí a zemřela 28. července 1848 ve Vídni.

Fischer pokračuje v rozvíjení výroby a stále se potýká s technologickými problémy i s lidmi. Potíže s kováním čepelí, vyrážením otvorů do čepelí a další. Stále trvají tendence dělníků vyrábět řemeslnicky a nedaří se zavést továrnickou výrobu zboží s patřičnou dělbou práce. Trvaly i tlaky od Röslera vyrábět i jiné zboží než nožířské a tím chyběl prostor pro zdokonalování jeho výroby.

V té době měla továrna 15 až 20 tovaryšů a dělníků, kteří dostávali byt a stravu včetně praní prádla. Dosavadní týdenní mzda byla postupně nahrazena úkolovou. Řada dělníků opouštěla továrnu a zařizovala si domácí dílnu, a tak práci pro továrnu bez nutnosti dalšího zaopatření prováděli doma.

Tovární tovaryši a jiní dělníci se scházívali v hospodě pod kostelem u hostinského Tonela. Při pivě a nedělním tanci se bavili, proto se hospodě říkalo hospoda nožířů. Byla také založena bratrská nebo tovaryšská pokladna, zachovávající cechovní zvyklosti, s malým měsíčním příspěvkem. Měli tak být podporováni nemocní nebo dočasně práce neschopní dělníci, dále bylo podporováno přijímání učňů a jejich uvolňování. Fischer pro podporu pokladny převzal její předsednictví a vedl rovněž její účetní knihy. Býval také obyčej slavit 31. července svátek sv. Ignáce na počest Röslera. Tento den dostávali dělníci továrny pivo a pečeni.

V roce 1814 se Fischerův bratranec Alois Rösler vyučil u pražského nožíře Michaela Manga a stal se tovaryšem. Po nějaké době, kdy získával zkušenosti v továrnách, především v Solingenu, byl jmenován Röslerem v jeho továrně dílenským mistrem.

Výroba sáčků na tabák, knihařského a brašnářského zboží

Je zajímavé se zmínit o výrobě zboží, které se vymykalo z obvyklého sortimentu. V roce 1815 Rösler zavedl výrobu sáčků na tabák. Již předtím však obchodoval se sáčky vyráběnými v tuzemsku, avšak nízké kvality a vysoké ceny. Doufal tedy, že vlastní výrobou kvalitního zboží poskytne práci dalším lidem. V malé přízemní místnosti v Röslerově domě byly přistřihovány kůže a v tiskařském krámku Konrád ve Šluknově byl prováděn potisk pestrými vzory z dřevěných štočků. Časem byly sáčky zhotovovány i ze žlutého semiše a různobarevného safiánu a konečně i z bílého vlněného sametu z Jiřetína pod jedlovou.

Výroba sáčků na tabák byla podnětem pro to, aby se Fischerův bratranec Konrád Rösler vyučil v Soběnici jirchářství a později výrobu sáčků převzal a založil jirchárnu v Mikulášovicích. Ta byla potom zřízena v jednom domě blízko kostela.

V letech 1815 až 1830 bylo těchto sáčků vyráběno velké množství. Potom přišla levnější konkurence z Prahy a Vídně, a tak byla výroba sáčků na tabák v Mikulášovicích v roce 1847 zastavena. Později na nějaký čas byla částečně obnovena.

Časem se ukázalo, že je nutné zavést výrobu knihařského, brašnářského a lepenkového zboží (pouzdra na nože, krabičky, obtahovací řemeny apod.). Za tím účelem přišel v roce 1817 z Lipska knihař a brašnář Bedřich Richter. Ten ale časem odešel a práce se ujímali další lidé, zejména Zachariáš Haymann, který vynikal v různých oborech. Dělal nejen krásné vazby, ale zhotovoval si i potřebné štočky s rytinami. Pro svou šikovnost si i u tehdejšího majitele panství Františka Viléma Salm-Reifferscheidta vydělával slušné peníze.

Stavba nové továrny

Dílny ve starém továrním domě byly pro neustále se zvyšující výrobu různého zboží nevyhovující. Bylo proto rozhodnuto postavit na místě starého domu novou velkou budovu o dvou křídlech.

pokračování v příštím čísle


Zpět

Poslední aktualizace:
© 2000, Interdata Web Team (e-mail )